A je to zase tady. Červencová třítýdenní paralýza jménem Tour. Vrchol cyklistické sezóny. Miliony diváků na trase i přilepených u televizních obrazovek. 21 nepředvídatelných dnů, kdy se může stát cokoliv. Spousta velkých i malých příběhů, sladkých vítězství i hořkých porážek. Pot, krev, slzy, euforie i zklamání. Takže podívejme se na to, co nás čeká.
Trasa
Trasa je opět jiná, překvapivá, na papíře spíš lehká. Kromě tradičního střídání Alp a Pyrenejí ve druhém nebo třetím týdnu je letos nezvykle těžký první týden. Dříve v něm byly spíše rovinaté etapy, s nebezpečím větru, a maximálně jeden dojezd na kopec. Letos je hned v páté etapě těžký dojezd na Planche des Belles Filles (před třemi lety jsem si to stoupání zkoušel a je to pěkně náročný, i když krátký kopec). A navíc o víkendu dvě těžké etapy v pohoří Jura. Hlavně ta nedělní, tři velmi těžké kopce kolem deseti procent. Do toho ještě pořadí nadělí úvodní 14 km časovka v německém Düsseldorfu a možná i třetí klasikářská etapa do Longwy s kopcovitým dojezdem jako stvořeným pro Peťo Sagana.
9. etapa vypadá hrozivě (letour.fr)
Druhý, „Pyrenejský týden“ nabízí několik dobrých možností pro odvážné únikáře. Pro závodníky na celkové pořadí vypadá na papíře ne až tak náročně, ale všichni musí být pozorní, zvláště když v pelotonu jsou útočné typy jako Contador, Aru, Bardet nebo Daniel Martin. Zásadní tady určitě bude 12. etapa do Peyraguedes se stoupáním na Port de Balés a Col de Peyresourde v krátkém sledu před cílem. V následující 13. etapě pak následuje v posledních letech už každoročně zařazovaná krátká (jen 100 km!!) horská etapka, kterou se určitě vyplatí sledovat od začátku do konce. A možná 15. etapa je takovou nenápadnou záležitostí ala Fuente Dé.
Třetí týden nabídne alpské velikány Galibier a Izoard, ale už to nejsou tři horské etapy po sobě jako v minulých letech. Nicméně je tu i na závěr druhá časovka na 22,5 km, s ostrým krátkým kopečkem, která může nakonec rozhodnout o celkovém pořadí. I to je poměrně netypické, jen 36,5 km časovek celkem, žádná týmová. Nicméně po skoro třech týdnech závodění i zde mohou být rozdíly velké.
18. etapa a legendární Izoard (letour.fr)
Hlavní favorité
Chris Froome se letos nezdá neporazitelný. Jeho jaro bylo letos brzděno zraněními i rozvířenou situací kolem možných dopingových praktik v týmu Sky. Na posledním závodě před Tour – Dauphiné bylo vidět, že to není ještě ono. Na druhou stranu ale často útočil a je možné, že tuto taktiku od něj budeme vidět i na Tour a závod tak bude zajímavější, než když zaútočil pouze jednou a pak už jeho silný tým závod kontroloval. Překvapením byl na Dauphiné jeho výkon v časovce, kdy jej porazil nejen Porte, ale i Valverde a Contador.
Možná letos od Chrise uvidíme méně koukání na představec a více útočení (http://chrisfroomelookingatstems.tumblr.com)
Richie Porte se může stát druhým Australanem, který vyhraje Tour. Je tu ovšem několik ale. Vloni sice byl 5., a konečně tak dosáhl signifikantního výsledku, ale nevyhnul se mu jeden slabší moment tentokráte v podobě defektu. Nebýt toho dosáhl by pravděpodobně na pódium. Letos má za sebou vítězství na Tour Down Under a Romandii, vítězství na Dauphiné mu uniklo o sekundy, ale zase porazil všechny hlavní rivaly. Problémem může být to, že má vynikající formu právě už od lednových závodů v Austrálii a může mu něco chybět ve třetím týdnu. Rovněž jeho tým je slabší než Sky a Movistar, nicméně závodníci BMC nejsou ani žádná ořezávátka, někteří pomáhali k vítězství Cadelu Evansovi. Pro mě by bylo překvapení, pokud by nebyl na pódiu.
Richie Porte na trati časovky Dauphiné (letour.fr)
Nairo Quintana na Giru zklamal tím, jak nebyl schopný ujet Tomu Dumoulinovi ve vysokých horách italských alp. Nechci tím snižovat Holanďanův skvělý výkon, ale nejlepší vrchař posledních let by to měl dokázat, pokud chce vyhrát, ale nebylo tomu tak. Zda to bylo tím, že si nejlepší formu schovával na Tour bude zřejmé za pár týdnů. Ale je dost pravděpodobné, že ani on nedokáže zajet kombinaci Giro/Tour v top formě.
Alberto Contador a jeho forma je letos zahalena tajemstvím. V pořadí na letošních etapácích zaznamenal už 4 druhá místa, ale nemá letos ještě žádné vítězství. Na Dauphiné, kde byl až 11., jak sám uvedl, pouze ladil formu, ale je otázkou zda jeho fanoušci neuvidí jen další unavený výkon stárnoucího velikána. Jeho schopnost převrátit závod na hlavu se pomalu vytrácí, na jaře se mu to většinou ještě daří, ale v červenci jsou ostatní lídři i jejich domestici v takové formě že jeho útoky se obrací spíše proti němu. Tento rok se možná bude loučit s kariérou, tak uvidíme, zdase ještě v něm najde vzepětí k nějakému pěknému výkonu.
Alejandro Valverde vytrvale prohlašuje, že bude jen a jen k ruce svému lídru Quintanovi. Ale kdo by mu to věřil, že? Formu má stále skvělou, dokonce by se dalo říci, že se i zlepšuje, třeba v časovkách jsou jeho výkony z posledních let naprosto skvělé. Několik etap s kratšími kopci mu letos bude hodně sedět, možná snad alpští velikáni ve třetím týdnu nebudou pro něj to pravé ořechové, ale i tak by měl být celkově vysoko. Nebo alespoň mít pár vítězství v kapse.
Černí a jiní koně
Zdá se mi, že adeptů, kteří mohou doplnit pětici uvedenou výše na pódiu, je každým rokem více. O těch kdo mohou proniknout do desítky ani nemluvě. Napočítal jsem celkem 27 jmen v letošní startovce, kterým se to v minulosti podařilo (takže to mohou klidně zopakovat) a nadějných závodníků, kteří k tomu mají nejlepší předpoklady. Na Dauphiné jeli skvěle zejména Jakob Fuglsang, Fabio Aru a Dan Martin. Největší domácí nadějí bude Romain Bardet. Do desítky bude chtít určitě poprvé i dvojnásobný vítěz puntíků Rafal Majka a stabilně se zlepšující Louis Meintjes. Nad závodníky z Oricy, Chavesem a Simonem Yatesem visí otazníky. První se vrací po dlouhém zranění, u Simona Yatese mám pocit jakési křehkosti a nevyzrálosti pro Tour. Geraint Thomas může klidně napodobit Richieho Porta z let minulých a zůstávat se svým lídrem až do závěrů etap, což by mu mohlo vynést vysoké pořadí. Jako jeden z mála výše zmiňovaných (kromě Porteho a Frooma) má i skvělou časovku. Prostě dostat se letos do desítky bude vyžadovat velké výkony.
Fabio Aru pojede na Tour v mistrovském dresu své země (www.cyclingnews.com)
Mladíci
Louis Meintjes a Simon Yates se s největší pravděpodobností utkají o bílý dres, ale promluvit do tohoto souboje může i stále se lepšící Němec Emanuel Buchmann, a nadějní Francouzi Guillaume Martin a Pierre Latour.
Sprinteři
Sprinteři mají celkem 9 šancí na hromadný dojezd, což je v posledních letech nezvykle vysoké číslo ale v kontextu minulých desetiletí to není nic zvláštního. Peter Sagan může zaútočit na šestý zelený dres v řadě a vyrovnat tak Erika Zabela. Pokud bude stabilně dojíždět v popředí jak má ve zvyku a sem tam vyhraje nebo pobere body v nějaké těžší etapě, mělo by se mu to podařit. Marcel Kittel by měl sice několik etap vyhrát, ale na Sagana nemá a závodníci jako Michael Matthews, Sonny Colbrelli či Arnaud Démare, kteří jsou schopni přejet i kopec, zase nemají takovou stabilitu výkonů. Loňský vítěz 4 etap Mark Cavendish byl dlouho se svou účastí nejistý poté, co se léčil s mononukleózou a spíše se objevují názory, že nevydrží ani týden. Ale na druhou stranu vloni mu už také skoro nikdo nevěřil.
Týmy
Není překvapením, že už několikátý rok po sobě je Sky nejsilnějším týmem. Černá mašina sice letos mění tradiční barvu za bílou, ale opět čekejme vláček jejich jezdců v popředí pelotonu. Dokonce si mohli dovolit nevzít loňského hrdinu Wouta Poelse, nebo domácí borce Stannarda a Kennaugha. Henao, Nieve, Kwiatkowski, Thomas i Landa by byli v jiných týmech lídry. Tradičně silný bude i Movistar. Rovněž AG2R jde v poslední době hodně nahoru jako tým spolu s výsledky Romaina Bardeta. BMC nevypadá tak silně, ale Moinard, Caruso a Roche by měli Portemu ve většině etap být dostatečnou oporou. Chudák Daniel Martin nemá v Quick-Stepu nikoho, kdo by mu pomohl v horách, protože Julian Alaphilippe má zraněné koleno. Orica byla v posledních etapácích nezvykle neviditelná, ale na Tour by se mohli zvednout. Contadorovi budou v horách vozit bidony Felline, Pantano i Mollema. Nové týmy UAE a Bahrainu se svým majitelům určitě budou chtít prezentovat vítězstvími na největším závodě, ale budou to mít velmi těžké. Astana si veze tradiční závaží v podobě čtyř Kazachů, i když Lutsenko by se mohl předvést v nějakém úniku. Domácí týmy Cofidis, Fortuneo, Direct Energie a belgický nováček Wanty budou rádi za co největší počet km v únicích, i když Nacer Bouhanni by nějakou etapu vyboxovat mohl. Tuším, že Thomas Voeckler letos končí kariéru, určitě se od něj dočkáme nějakých velkých gest v průběhu závodu, přesně jak to mají jeho francouzští fanoušci rádi.
Naši hoši
I když Lefevre nás trochu napínal, bude na Tour startovat i Zdeněk Štybar. Je to asi naše největší šance na to, jak v závodě zanechat stopu. Před dvěma lety jednu etapu vyhrál, tak proč to nezopakovat. Dres mistra republiky mu dodá sebevědomí, práce pro Kittela by měla být spíše na jiných. Zda pojede i Petr Vakoč není jasné, podle mě ne. Pro Ondru Cinka je letošní sezona jedna velká pohádka. Nejdřív zjistil, že má na to jezdit ve světovém pelotonu, a dokonce že mu to docela jde do kopců a v časovkách a najednou je na nejslavnějším závodě hned v prvním svém roce na silnici. Jede jako hlavní pomocník Izagirreho a pokud pro něj bude příkladně pracovat, ještě se mu to mnohokrát vrátí. Roman Kreuziger prožívá nejhorší jaro kariéry, výsledkově se velmi trápil a zopakování umístění v desítce z minulých let je velmi nepravděpodobné. Nepochybuji o tom, že bude nakonec dobře připraven a bude příkladně pomáhat svým lídrům. Nicméně si myslím že Orica moc vysoko své zástupce v pořadí mít nebude a bylo by fajn, kdyby se Roman pokusil o nějakou etapu v závěru Tour. No a nesmím zapomenout na bratry Saganovy, hlavně Juraj jede poprvé na Tour a Peter s ním bude ještě lepší.
Letošní přenosy na ČT nabízí ojedinělou příležitost sledovat etapy od začátku do konce. I na tom je vidět že silniční cyklistika je u nás stále více sledovaná a populárnější. Snad se povede i týmu komentátorů a hostů doplnit skvělé obrázky alespoň slušným komentářem.