Tour de France preview

Tour je jistota. Přináší znamení normálnosti, ačkoliv je to událost zbytná ve smyslu těch velkých lidských věcí.

Proč právě sport přináší do našich životů něco co nám tato podivná doba bere nebo upírá? Někdo namítne, proč bychom se měli zabývat zdánlivě zbytečným zápolením střízlíků v barevných trikotech na lehoučkých kolech drahých jako náš půlroční plat kdesi v cizině.

Jak říká fotbalista Dani Rojas v seriálu Ted Lasso, “football is life”! I Tour je “life”! Je to oslava života, návod na skutečný boj o přežití v tomto někdy krutém světě. Skvělé individuální výkony, týmová práce, přátelství, rivalita, emoce, štěstí i smutek, velká vítězství i prohry. A zítra je vždy nový den, a je důležité stále šlapat, každý den, za horka i deště, rovnou za nosem vstříc novým výzvám. Cyklistika je zde symbolem, svobodným pohybem jednotlivce stále se měnící krajinou na krásně jednoduchém a současně dokonalém stroji. Vždy vpřed a nikdy zpátky. 

Tour ještě nikdy nikdo nevyhrál náhodou, Vždy jde o kombinaci skvělých nohou, hlavy, týmové pomoci a štěstí. Na trase čekají závodníky mnohá úskalí. Každý den se dá prohrát. Uděláte chybu,… chvilka nepozornosti a vaše celoroční příprava a jedinečná životní šance je ztracena. Tour není fér, je jako život krutá a nikoho nehýčká. Ale přeje odvážným. Jak řekl slavný trenér amerického fotbalu Vince Lombardi, není to o tom jak tvrdě upadnete, ale jestli se dokážete znovu zvednout. Pro diváka nabízí i návštěvu cizích, sluncem prozářených krajin, hor, pobřeží, a malebného francouzského venkova.

Trasa

Trasa je poměrně těžká, i když to je vlastně vždy, že? Letos je méně Alp, více Pyrenejí. Časovky jsou delší a mohou znamenat více časových rozdílů.

Start je letos poměrně brzy, už 26. června, zejména kvůli olympijskému závodu v Tokiu který je naplánován na 24.7. Začíná se v Bretani, jedné z kolébek francouzské cyklistiky, odkud pochází velikáni jako Louis Bobet, Bernard Hinault nebo dlouholetý ředitel FDJ Marc Madiot. A již první etapa je zajímavá, zvlněná s krátkým kopcem do cíle na konci. A samozřejmě jako vždy u moře zde může pěkně foukat a peloton se může nadělit. Druhá etapa je ještě těžší, jelikož v závěru čeká závodníky dvakrát stoupání na Mur de Bretagne. V prvních dvou etapách čeká celkem 12 (!) klasifikovaných stoupání. Co na tom že se jedná jen o “trojky” a “čtverky”, kdo přijede nepřipraven, může ztratit hned na začátku. Pohyb v pelotonu na úzkých venkovských silnicích bude důležitý, riziko pádu velké. Třetí etapa je první příležitost pro sprintery, stejně jako čtvrtá ještě plošší. Ale stále platí riziko větru na otevřených místech. Pátá etapa je plochá časovka na 27,2 km, která může znamenat převlékání do žlutého pro někoho z elitních jezdců proti chronometru. Určitě na ni bude mít zálusk Wout Van Aert. Šestka vede kolem zámků na Loiře a bude končit opět hromadným dojezdem. Na sedmou etapu se velmi těším, končí v oblasti Morvan, pro mě doposud neznámé a na Tour málo využívané pahorkatiny západně od Dijonu. V závěru etapy čeká závodníky pár delších stoupání, ale hlavně její délka je bez jednoho kilometru 250 km! Osmá etapa bude prvním skutečným horským testem v Alpách, v závěru ční dvojice vrcholů Col de la Romme a slavný Colombière. První týden vyvrcholí etapou savojským regionem do Tignes. Obě víkendové etapy mají jen cca 150 km. Organizátoři tedy tím pokračují v kratších horských etapách, které se osvědčily napínavější útočnou podívanou.

Desátá etapa po volném dni je klasická tranzitní mezi hlavními horskými dějištěmi závodu do Valence. Uprchlíci dostanou šanci zápolit se sprinterskými vláčky. V jedenácté etapě na nás čeká lahůdka v podobě dvojího výstupu na Mont Ventoux, větrného velikána Provence. Končí se sjezdem, ale přesto toto bude jeden z klíčových momentů letošní Tour. Etapy 12 a 13 jsou opět příležitostí pro sprintery, čtrnáctka je klasická etapa pro početný únik s kopci kategorie 2 a 3, kde se ale může i něco nečekaného přihodit v poli hlavních favoritů. Druhý týden vrcholí těžkou Andorskou etapou s nejvyšším bodem Tour Port d’Envalira – 2408 m n. m.

Zrádná etapa po druhém volném dni může některé zaskočit. Tři kopce pyrenejského předhůří ale spíš budou startovací drahou pro silné uprchlíky. V 17. etapě ční na na konci velmi těžký Col du Portet. Před ním, jen jako by se neřeklo, ještě Peyresorude a Col de Val Louroun – Azet. Zde už se bude lámat chleba. V následující etapě totiž čeká Tourmalet a Ardiden na konci. Poslední dvě sprinterské etapy ještě opepří mezi ně vklíněná druhá časovka, která pro unavené nohy z hor svými třiceti kilometry může znamenat velké změny v pořadí.

Koho sledovat v popředí

O vítězství si to zřejmě rozdá opět Slovinská dvojka Tadej Pogačar a Primož Roglič. Druhý jmenovaný má letos na kontě velmi málo závodních km, nejel před Tour žádný přípravný závod. Možná chce svého mladšího krajana zdrtit v závěrečné časovce a oplatit mu tak loňskou porážku.

V silném Ineosu bude lídr zřejmě Richard Carapaz. Nahoře v pořadí se ale určitě budou držet i Geraint Thomas a Richie Porte. Porte vyhrál Dauphinné, Carapaz pak Švýcarsko, tedy dva hlavní indikátory formy před Tour. Celý Ineos je nabitý fantastickými závodníky i když Rogličovo Jumbo je taky parádně složený tým. Tahat balík uvidíme zejména tyto dva týmy.

Jakob Fuglsang by určitě opět chtěl zase jednou dojet v desítce na Grand Tour. Silní budou jistě Kolumbijci Rigoberto Urán, Miguel Angel López, Nairo Quintana a Sergio Higuita. Španěl Enric Mas dovede zajet do pětky. I trojka z Bory Wilco Kelderman, Emanuel Buchmann a Patrick Konrad se popere o pěkné umístění. Z domácích závodníků při absenci Bardeta a Pinota snad jen Julian Alaphilippe bude zatápět svými útoky. Uvidíme zda to opět zkusí i na pořadí. Guillame Martin, David Gaudu nebo Warren Barguil půjdou spíš po etapách. 

Překvapí někdo koho jsem nezmínil do top deset?

Sprinteři

Sprinterská konkurence bude velká, ale je dost možné že těch cca sedm až osm sprinterských dojezdů bude mít mnoho různých vítězů.

Caleb Ewan má z posledních dvou ročníků 5 vítězství v etapách Tour. Měl by být asi největším favoritem sprintů. Sam Bennett nakonec zdá se doléčil zánět šlachy v koleni a bude hlavním esem podlahářů. Ale je možné že nebude ve své top formě. Zajímavé spekulace že by se Tour zúčastnil Marc Cavendish, jehož forma šla nahoru, tak rázně utichly. 

V Boře nastala malá rozepře ohledně startu Pascala Ackermanna. Ten měl údajně Tour slíbenou, ale hlavní sprinter Petr Sagan je jasnou sportovní i mediální hvězdou této stáje a určitě se nemíní o sprinty s někým dělit. Z českých cyklistů si udělal na společném mistrovství v neděli trhací kalendář. Zdá se tedy že jeho forma jde dobrým směrem.

Poprat o cenné vavříny se budou jistě snažit i domácí Arnaud Démare, Tim Merlier který letos vyletěl, jeho spolujezdec Jasper Philipsen, možná v těžších dojezdech i Mads Pedersen a dvojka Van Aert – Van Der Poel.

Budou sprinty chaos, nebo se vyloupne nový sprinterský král Tour s třemi a více vyhranými etapami? 

Další zajímavá jména závodu

Určitě bude opět skvělé sledovat souboje věčných rivalů Wouta Van Aerta s Mathieuem Van Der Poelem. I když Mathieu bude mít pozici snadnější, jelikož nebude muset tolik pracovat na lídry své stáje. Wout už stihl ze dvou účastí na Tour vyhrát 4 etapy a držet žlutý dres. Pro o pár měsíců mladšího Holanďana je to první účast na závodě Grand Tour.

Jsem docela zvědav na výkony mladých Australanů Bena O’Connora a Lucase Hamiltona. 

Excelentně domestikovat určitě budou Rogličovi skvělí Sepp Kuss a Jonas Vingegaard. 

Chris Froome po zranění prohlásil že nejede na pořadí. Bůhví zda ho kdy ještě uvidíme v popředí výsledkových listin. Neskutečný, jedenačtyřicetiletý Alejandro Valverde, jede svoji poslední sezonu. 14. Tour a celkově 30. Grand Tour. Vicenzo Nibali už je taky veterán a jeho výkonost šla dolů, ale na Tour se po zlomenině ruky která ovlivnila jeho Giro bude chtít ukázat.

Českou zástavu na největším závodě roku doufejme podrží hrdě Petr Vakoč, jenž bude pomáhat svému lídru Van Poelovi a dalším spinterům Alpecinu. Bylo by to pro něj velké vítězství po smolném úrazu z roku 2018. Snad by mohl dostat i šanci ukázat se v nějakém úniku. Po ústupu Romana Kreuzigera ze slávy nás ale asi čekají hubenější roky na těchto největších závodech co do výsledků v popředí celkové klasifikace. Snad se brzy objeví další talentovaní cyklisté, kteří udělají i domácímu fanouškovi radost.     

Těšme se na neopakovatelné zážitky, nečekané zvraty, scénář který napíše sám závod, radost i krutost spojenou s tvrdým závoděním až na krev, jako by šlo o víc než jen o peníze nebo slávu, ale o samotné vítězství člověka nad svou pozemskou tíží. Vyjet výše, rychleji, dále, porazit svého soka a být přitom přáteli, porazit sám sebe…

Jaké příběhy Tour letos nabídne?