La passione per il Giro

V Itálii dělají s vášní skoro vše, od politiky, přes fotbal, italskou kuchyni, design, umění. Někdy se nám to může zdát jako vyprázdněný pojem, fráze a klišé, ale pokud tu vášeň někomu věřit, tak Italové jsou první v pořadí. A o cyklistice to platí obzvláště. Giro bude zase třítýdenní oslavou tohoto sportu, plnou růžové barvy v kulisách krásných italských měst a horských velikánů. Letos se organizátoři rozhodli opět pro export závodu, a to až do Izraele. Poté se závod přesune od Sicílie směrem k severu Itálie a končit se bude v Římě ve smyslu křesťanské symboliky a historického spojení věčného města s Jeruzalémem. A také je zde ještě spojující prvek Gina Bartaliho, vyznamenaného titulem spravedlivý mezi národy za svou činnost v proti-fašistickém odboji a pomocí židovské rodině jež ukrýval ve svém sklepě.  

     Gino Bartali – cyklista a hrdina (https://www.rollingstone.it)

Trasa

Tím, že se začíná v Izraeli a končí v Římě, se Giro vrátilo ke svému často cyklisty a týmy kritizovanému nešvaru, tj. dlouhým transferům. Přelety jsou dva, no a pak ještě několik poměrně dlouhých přesunů mezi etapami.

Organizátoři také tentokrát vynechali nejvyšší horské velikány jako Stelvio nebo Gavia, zřejmě z obavy zkrácených etap kvůli počasí. Etapy jsou rozděleny na dvě individuální časovky, 7 etap pro sprintery, 6 středně těžkých a 6 těžkých etap. I když profily u Gira bývají někdy zrádnější než je z papíru, tedy obrázku profilu zřejmé. A samozřejmě bude také záviset na samotných závodnících jak si kterou etapu udělají náročnou.

Expozice

Krátká, lehce zvlněná časovka v Jeruzalémě a následující dvě ploché etapy budou mít pravděpodobně  pouze vliv na úvodní rozřazení závodníků, i když závodění v pro peloton netypické zemi může mít vliv na pády způsobené nervozitou v balíku.  

Po přesunu do Itálie se začíná v úterý na Sicílii a hned je na programu poměrně těžká klasikářská etapa s dojezdem do krátkého prudkého kopce. Ani 5. etapa není úplně lehká, ale v 6. etapě přijde první velký test – výjezd na Etnu. Kopec téměř od moře do 1736 m není sice úplně prudký (většinou pod 7% ve své druhé části), ale celkově má téměř 40 km. Často se stává, že někoho z favoritů první hora závodu překvapí a na Etně se k tomu určitě schyluje. Sedmá etapa je pro sprintery, ale závěr prvního týdne bude patřit opět vrchařům. Osmá etapa končí u klášteru Montevergine di Mercogliano a devátá šplhá na apeninský gigant Gran Sasso až do 2135 m. Víkendové etapy mají 209, resp. 225 km což bude hrát také svou roli. Jak na Etně tak i na Sassu mohou závodníci počítat se silným větrem. Pěkně náročných prvních 9 etap.   

4. etapa je zubatá jak pila (www.gazzetta.it)

Zápletka

Po dni volna následuje nejdelší etapa letošního ročníku, tedy 239 km dále směrem na sever Itálie, kterou by teoreticky měly kontrolovat spurterské týmy. Jedenáctá etepa bude jistě plná vzpomínek na Michele Scarponiho, zavítá do Fillotrana, tedy místa kde tragicky zahynul. Závěrečný krátký kopec v Osimu bude opět nachystán pro výbušné klasikáře. Po fotbale a cyklistice jsou třetí italskou sportovní vášní závody na rychlých strojích s motory, takže dvanáctá etapa zavítá do Imoly a i zde by měli vítězit nejrychlejší muži pelotonu. Třináctá etapa je rovněž plochá a předznamenává klid před bouří, kterou bude sobotní výšlap na Zoncolan, obávané a brutální stoupání Karnských Alp. Patnáctá etapa nevypadá na papíře tak náročně a měla by spíše vést k vítězství úniku, ale po útrapách na Zoncolanu v předchozím dni může mít někdo slabší den. Tyto dvě etapy jsou rovněž nejblíže z ČR takže uvidíme opět silnice obsypané českými fanoušky tak jako v minulých ročnících.   

Legendární Zoncolan a jeho šílený profil (www.gazzetta.it)

Velké finále

Ve třetím týdnu následuje hned po volném dni časovka na 34 km, která je převážně plochá a bude tak sedět specialistům. Horské blechy zde hodně ztratí a proto bude jistě závod v horách plný útoků. 17. etapa startuje v oblíbeném letovisku Riva u Gardského jezera, ale jinak se jedná o profilově spíše klidnější záležitost. Vyvrcholení závodu nastane v následujících třech etapách. Nejprve je cílem etapy Prato Nevoso, kopec který se postupně čím dál víc zalamuje. Ve dvacáté etapě čeká v půlce Colle delle Finestre, dlouhý a nemilosrdný stoupák s druhou polovinou na štěrkové cestě. Po něm se ještě před závodníky zvedne stoupání do Sestriere a Bardonecchie. Poslední šance na změnu pořadí bude ve dvacáté etapě končící v Cervinii, před kterou jsou ještě dva dlouhé kopce. Nedělní dojezd v Římě po leteckém transferu bude již formalitou a odměnou pro přeživší spurtéry.

19. etapu s Finestre se dá označit za královskou (www.gazzetta.it)

Maglia rosa

Hlavními favority na vítězství jsou obhájce Tom Dumoulin a Chris Froome. Dumoulin je vynikající časovkář, a vloni ho v horách nesetřásli ani Nibali s Quintanou. Letošní přípravu pojal nenápadně, ale patnácté místo na Liége a jeho vlastní slova o skvělé kondici naznačují dobrou pohodu. Nad Froomem jedoucím Giro po dlouhých devíti letech od časů Barloworldu se vznáší přízrak dopingového skandálu TUE, který se táhne od konce minulého roku. Froome navenek nenechává nic na sobě znát, ale v hlavě mu určitě hryže pocit nejistoty nad vývojem celé kauzy a nad budoucností svého závodění. Současně však bude chtít dokázat svoji nadvládu na pelotonem. I když jsou tifosi mnohdy k dopingu tolerantní, Frooma určitě vítat s otevřenou náručí nebudou. Ne že by snad na něj měli jako ve Francii lít moč, ale i informace, že jeho účast na Giru je výsledkem tučného finančního bonusu mu mnoho příznivců na trati rozhodně nepřidá. A jelikož se Sky se na Giru nikdy moc nedařilo je tento jinak jasný favorit třítýdenních podniků v nelehké pozici.

Chris Froome byl v roce 2009 ještě v dresu Barloworldu blízko k vítězství v etapě, vyhrál Simon Gerrans, Froome dojel šestý (www.bikeraceinfo.com)

Miguel Angel Lopez je jako předurčený pro ostrá stoupání italských hor. Bude navíc lídrem v silné Astaně. Stále je velmi mladý a chybí mu lepší výkonnost v časovce, nicméně v horách by mohl kralovat.  

Thibaut Pinot ukázal dobrou formu na Trentinu, chuť útočit mu nechybí i když jeho sjezdy jsou stále jeho achillovou patou. Oproti ostatním vrchařům, kromě Frooma a Dumoulina, má ale lepší časovku a může si tak dělat zálusk na pódium.  

Maličký Domenico Pozzovivo se na Giro dokáže vždy dobře nachystat a letos to platí opět. Trentino i  Liége pro něj dopadly skvěle. A tým z Bahrainu sice bude podporovat Nibaliho na Tour, ale Pozzovivo může i tak pomýšlet na vyrovnání svého nejlepšího umístění v první pětce.

I když se Fabio Aru na Trentinu nejevil tak dobře jak výše jmenovaní, může to pro něj znamenat pomalejší nástup formy s cílením na poslední týden Gira. UAE je ovšem citelně slabší tým než vloni Astana a zdá se, že Aru zatím tímto svým vydupaným přestupem trochu ztratil.

Simon Yates zaznamenal v jarních závodech velmi dobré výsledky a na Giro je dobře připraven.  Johan Esteban Chaves na jaře několik závodů nedokončil a jeho forma je mi trochu záhadou, nicméně někdo kdo skončil na Giru druhý nemůže být podceňován.

Další závodníci patří spíše mezi černé koně. Kanaďan Michael Woods by chtěl navázat na loňský úspěch na Vueltě a také na vítězství Rydera Hesjedala na Giru v roce 2012, ale sám naznačil že půjde hlavně po etapách. Novozélaňďan v barvách Lotta George Bennett už měl rozjeto několik slibných Grand Tour, ale vždy ho brzdily pády či nemoce. Letos by to mohlo vyjít, i když má už poměrně mnoho (28) závodních dní odjeto. Louis Meintjes je letos po návratu svého původního týmu poměrně neviditelný, spíše věřím někomu z dvojice Bory Davide Formolo, Patrick Konrad že budou vidět v popředí.

Maglia bianca

Na Giro se chystá množství talentovaných mladých vrchařů. Miguel Angel Lopez bude velmi pravděpodobně nejlepší z nich, ale jsem zvědav i na výkony mladých závodníků jako jsou Ben O’Connor, Sam Oomen, Giulio Ciccone, Hugh Carthy, Richard Carapaz nebo Jack Haig. Někdo z nich může zažít průlomový závod a skočit do desítky.   

Maglia ciclamino

Ciclamino jest italsky brambořík, a jeho fialová barva květů bude letos určena pro dres nejlepšího sprintera. Giro bývá tradičně sprintery opomíjené, ti se soustředí hlavně na Tour, a také množství klasických plochých etap je na Giru pomálu. Největším favoritem na ploché etapy je Elia Viviani, který má za sebou i silný podpůrný tým Quick Stepu a zatím také velmi dobře rozjetou sezónu. Ve Sky nedostal minulý rok vůbec příležitost jet Grand Tour, takže má o motivaci postaráno. Nahánět ho budou určitě další domácí spurtéři, zejména Sacha Modolo, Jakub Mareczko, Niccolo Bonifazio či Manuel Belletti, ale překvapilo by mě pokud by jeden z nich získal více než jednu etapu. prosadit by se mohl také Sam Bennett z Bory, ale letos nemá zatím moc dobrou sezonu.

Týmy

Nejsilnější tým má Astana, vždy se dokázali na Giro skvěle připravit a letos jsou snad ještě lepší. Na Tour of Alps měli v horách dominantní převahu a zde tým doplnili ještě o agresivního Lutsenka a spolehlivého domestika Kangerta. Ve Sky bude hodně záležet na výkonu Wouta Poelse, který Frooma často na Tour v posledním týdnu zachraňoval. Než se rozjede zastoupí ho ve formě jezdící maličký Elissonde a Sergio Henao. David de la Cruz má také zatím dobrou formu, Sky může být nakonec stejně silné jako je pro ně obvyklé na Tour. Tyto dva týmy by měly závod kontrolovat v horách, za nimi zeje poměrně hluboká díra. Sunweb obhájce růžového trikotu Toma Dumoulina není tak silný, spoléhat na formu stárnoucího Ten Dama a trojici mladíků Oomena, Hamiltona a Vervaekeho, může být ošemetné. Ale vloni to Dumoulin zvládl. Řada týmů vysílá na Giro sestavu, kde není lídr určený pro celkové pořadí a půjde jim tak zejména o dílčí etapové úspěchy. Je zde možné zařadit AG2R, Lotto Fix All, Quick Step, Movistar, Katusha, Trek, pravděpodobně i BMC. V případě druhodivizních domácích týmů se bude počítat hlavně agresivita a účast v únicích. Bude zajímavé sledovat jak se poprvé v závodě projeví snížení počtu závodníků z 9 na 8.

České zastoupení

Na Giro jedou Zdeněk Štybar, Jan Hirt a Roman Kreuziger a všichni tři vypadají ve skvělé kondici po vydařeném jaru. Zdeněk Štybar bude mít poměrně hodně prostoru k individuálním výsledkům, hned po Vivianim je asi největší nadějí Quickstepu na etapová vítězství. Jan Hirt je zdá se po přestupu do Astany v dobré pohodě a měl by zůstávat s Lopezem ve velkých kopcích co nejdéle. Je vidět, že nový materiál i kvalitní příprava v jedné z top stájí světového pelotonu ho zase nakopla o něco výše, v pohodě se se všemi dorozumí italsky a jelikož taktika Astany na Trentinu byla velmi útočná, klidně se může stát že může získat i nějakou etapu. Na celkové pořadí Jan nemyslí, ale tohle Giro ho i tak může posunout zase o něco výš v profipeletonu. Roman Kreuziger v Ardenách doslova zářil, a i na předešlých jarních závodech vypadal velmi dobře. Nicméně jeho hlavní práce bude domestikování pro Chavese a Yatese. V Australské stáji jsou ale i v dobré formě jezdící Haig a ve slušné kondici se po zranění vracející Nieve, takže na to Roman nebude sám a není vyloučen ani nějaký individuální úspěch v etapě. I když letos nejsou kopce na Giru tak vysoké, je u něj zřejmě vyloučeno vyšší umístění v pořadí, chybí mu vysokohorské soustředění a příprava směřovaná k výbušnosti na Ardenách zřejmě také není pro Giro ideální. Daniel Turek se bohužel neprosadil v Izraelském týmu pro Giro. Je to škoda, v únicích by ho bylo jistě vidět. Stejně tak Leo König dlouho figuroval v předběžné soupisce, ale jeho vleklé patálie s kolenem mu zabránily startovat. Nicméně i tak budou naši závodníci určitě vidět.          

Jan Hirt v útoku na Giro del Trentino (sport.idnes.cz)

Giro bude opět epickým dobrodružstvím s nepředvídatelnými zápletkami a krásnou, uvolněnou atmosférou italských měst a přírody. Přeji Vám hodně zážitků při jeho sledování.