Upršené odpoledne v Žilině

Dnes ráno jsem se rozmýšlel, zda sledovat letošní závod kategorie elite a U-23 na společném mistrovství České a Slovenské republiky na televizní obrazovce, či si zajet přímo do Žiliny. Naštěstí nezvítězila lenost (původní plán byl dokonce jet tam na kole) a i přes deštivé počasí jsem vyrazil. Jistě, sledovat cyklistiku naživo u trati má své nevýhody. V podstatě nikdy moc nevíte co se děje, závodníci prosviští rychle kolem Vás. Nestíháte současně fotit, fandit, natož si všimnout podle čísel pokud vlastníte výtisk startovky (což jsem já rozhodně nebyl) kdo je vlastně kdo. Nejlogičtější je stoupnout si do nejprudšího stoupání, tam alespoň jedou přijatelnou rychlostí. Takže jsem stál v 9% stoupání na Horky, asi 1,5 km od prostoru cíle/startu. A i tak to byl cvrkot. I přes asi 18 přeháněk za celé odpoledne, mistrovství neodradilo místní i přespolní příznivce. Vždyť domácí cyklistický polobůh Sagan je v Žilině doma. A i když to neměl jednoduché, zavděčil se domácím až fanatickým fanouškům vítězstvím a navnadil je na nadcházející Tour de France. Škoda jen, že nemá doma větší konkurenci. Protože i když je společné mistrovství chvályhodným počinem, nelze se ubránit pocitu, že Slováci trochu kolektivně pracují pro to, aby jejich hrdina hlavně porazil všechny Čechy. Navíc ještě když bratr Juraj a M. Kolář jsou taktéž v Saxu, a Dukla Trenčín, bývalý Saganův klub, je nejsilnějším domácím týmem. To boj o český titul byl daleko zajímavější. Roman Kreuziger byl dnes při chuti, testoval si nohy po dlouhé závodní pauze od konce Gira a už po 115 km doskočil do dřívějšího úniku. V 8. okruhu s ním ještě spolupracovali Josef Hošek a Tomáš Kalojíros, v 9. už byl na Horkách sám s asi čtyřicetisekundovým náskokem před pelotonem. Bohužel ke konci předposledního kola měl problém s přehazovačkou a čelo ovládli jiní. Josef Černý a Leopold König byli v závěru hodně vidět, ale nakonec dres nebude měnit stáj. Petru Vakočovi bude trikolóra určitě slušet, 22 let a už takový chytrý, vyzrálý závoďák. Ettix dělá dobře že ho podepsal na další dva roky. Velmi nadějně vypadá umístění našich mladých závodníků Schlegela, Šišra a Turka. Cyklokrosař Adam Ťoupalík (ročník 1996!) ukázal, že by klidně v budoucnu mohl přejít z bláta na asfalt. K organizaci závodů nemohu moc říct, zdálo se že vše funguje, ačkoliv přímý přenos prý nebyl povedený (takže jsem se zpětně utvrdil že jsem neprohloupil). Možná mohou organizátoři děkovat nepříznivému počasí za to, že u trati nebylo ještě více diváků, protože pak by potřebovali více pomocných sil přímo u trati.

Zde pár neumětelských fotek z dění:Počasí závodníkům moc nepřálo, ale aspoň nebyla zima