Města na kole – Pardubice

Prvním mým letošním městem navštíveným na kole se staly placaté Pardubice. Snad právě díky své geografii se každoročně umísťují nejvýše ve statistikách
dojížďky na kole, jak v absolutních tak i v relativních číslech. Ale samotná geografie nestačí.  Je vidět, že ve městě perníku sedí na radnici lidé, kteří se snaží
o inteligentní vylepšování cyklo-infrastruktury a tento program běží zdá se kontinuálně nehledě na změny v politickém vedení.

Již při východu z hlavního nádraží to vypadá že tady něco nehraje.

V cyklopruzích se člověk cítí bezpečně i na relativně úzké silnici.

Aby cyklostezka objížděla zastávku, to jsem zatím viděl jen v zahraničí…

Obrubníků a různých překážek v jízdě je minumum, vše pěkně navazuje, průjezdné jsou i domy (Krajský úřad).

Ve středu města je příjemná a velká pěší zóna samozřejmě s povolením pro jízdu cyklistů a se spoustou příslušného mobiliáře, kaváren… 

Velkou devízou města je líně tekoucí Labe a cyklostezky kolem něj

Škoda že v jinak pěkném novém parku Na Špici není okruh trochu delší.

Kola jsou v Pardubicích spíše účelná, krádežím odolná, ale dobře udržovaná.

Ale dají se najít i promyšlenější kousky.

Nebo se na kole přímo pustit do podnikání.

Obrovské parkoviště pod Albertem a jeho naleštěná betonová podlaha přímo vybízí k vylepšení umění Skidu (ještě tak mít ale festku).

Brána již zaniklého Pardubického velodromu, kterou chce město zbourat.

Organizovaná cyklistika pokračuje v Pardubicích dál, třeba na téhle trialové dráze.

Sídliště Dukla (asi bývalá kasárna) působilo velmi příjemným dojmem.

Počítadlo iniciativy ParduBike, fungovalo…

Celkově jsem měl z poježdění v Pardubicích dobrý pocit i při dopravní špičce. Nikde nebyli vidět žádní policajti (naštěstí jsem nenarazil na tohohle). Chodci a automobilisté byli příjemní, nikde jsem se nesetkal s nějakým pořváváním na mou osobu.

V Pardubicích je logicky spousta obchodů s koly a servisů, za zmínku stojí svémopocná cyklodílna,  stejně jako celá iniciativa věnující se rozvoji cyklo-infrastruktury zdola.

Jako zvláštní řešení považuju některé cyklojednosměrky, do nichž se mi pravidelně dařilo najíždět v protisměru. Po celou dobu mých dvou dní v Pardubicích vál západní vítr, takže občas trochu vadil nepříjemný odér z Parama. Palec dolů patří Českým Drahám, které soustavně zvyšují ceny přepravy jízdních kol a bicykl nově považují dokonce za zavazadlo.

ujeto: 52 km (za dvě odpoledne)
incidenty: 0
doporučuji: Zlatá štika, Pivovar Pernštejn
nedoporučuji: Steak Station