Růžové šílenství

Jarní klasiky jsou za námi a nyní konečně začíná sezóna Grand Tours. Jako prvního se tradičně dočkáme Gira. Proč se ho vyplatí sledovat je jasné. Nabídne spoustu vzrušujících momentů a zápletek. Každý rok se objevují hlasy, že Giro se čím dál více přibližuje svou atraktivitou k Tour de France, nebo ji dokonce předčí. Není tak takticky svázané, trasa bývá obtížnější a jarní počasí v Alpách vytváří často prostředí pro epické bitvy.

Trasa

V souvislosti s letošní trasou se nejvíce skloňovalo slovo „vyvážená“. Možná je to spíše tím, že v dřívějších letech některá Gira, když RCS ještě vedl Zomegnan, bývala až nelidsky brutální. Takže výsledkem je, že letos to sice není nejtěžší Giro, ale pořád je to pekelně náročná zkouška pro nejlepší vrchaře, skoro 3500 km a 43000 výškových metrů. Sprinteři se mockrát radovat nebudou. Dojezdů na kopec je sice jen 6, ale o hodně půjde v dalších několika etapách. Budou to tyhle:

Etapa 1: týmová časovka, plochá 17,6 km dlouhá, rozdíl mezi prvním a posledním týměm bude asi do 1 minuty. O prvenství budou tradičně bojovat týmy jako Orica, Sky, Ettix, Movistar, Astana, BMC, ani Saxo nemá vůbec špatnou sestavu a mělo by být v popředí. Z favoritů asi hodně ztratí Cunego.

Etapa 3: má jen 136 km, takže se bude závodit velmi ostře hned od startu. Buď zvítězí únik nebo se celá odjede ve vysokém tempu a do cíle určitě nedorazí všichni v jednom balíku.

Etapa 4: klasikářská, pořád nahoru dolů, i když jen 150 km takže na konci to nebude taková selekce. Ale hlavní favoriti musí zůstat ostražití.

Etapa 5: rozcvička pro GC favority, 17 km kopec do Abetone, není příliš prudký, ale tady se zjistí kdo na to bude mít a kdo ne.

Etapa 7: 263 km, sice ne moc kopcovitá, ale konec je zvlněný a díky té délce to asi nebude pro sprintery, spíše někoho jako je Gilbert nebo Ulissi.

Etapa 8: do Campitello Matese – první skutečný test GC favoritů – velmi těžký kopec, těžší než to vypadá na papíře, 15,6 km dlouhý s průměrem stoupání 7 %.

První těžká zkouška pro GC (zdroj gazzetta.it)

Etapa 9: 215 km, těžká a dlouhá etapa, pořád nahoru dolů, a po těžkém prvním týdnu tu může někdo ztratit.

Etapa 11: zvláštní etapa, krátká, s ostrými krátkými kopci v první části, končící v Imole na závodním okruhu. Opět spíše něco pro tužší sprintery jako je Matthews.

Etapa 12: posledních 800 m 10% finiš do kopce, sprinteři opět ostrouhají.

Etapa 14: docela brutální časovka na 59,2 km, jako z devadesátých let. Tempo naruší dva táhlé 5 km kopce v druhé půlce. Hlavně Urán a Porte zde mohou najet na ostatní konkurenty více než minutu.

Etapa 15: hned po tvrdé časovce stoupání na Madonna di Campiglio, které ale není tak těžké jako Passo Daone, které je na trase před ním.

Etapa 16: po druhém dni volna je na programu královská etapa, celkem 5 stoupání, přetěžké Mortirolo jako čtvrté v pořadí. Tady se pravděpodobně rozhodne o vítězi.

Královská etapa do Apricy (zdroj gazzetta.it)

Etapa 18: těžký kopec Monte Ologno (9 %) a pak dlouhý sjezd do cíle, možná šance pro únik.

Etapa 19: dlouhých 236 km a na konci troika dlouhých středně těžkých kopců s výjezdem do Cervinie.

Etapa 20: Brutální Colle delle Finestre se štěrkovým povrchem může ještě pořádně zamíchat pořadím.

Finestre – poslední bitva (zdroj http://blog.wilier.it)

Všechny informace a profily lze nalézt zde na stránkách růžových novin.

Kdo (asi) vyhraje?

Hlavních favoritů je překvapivě málo, většina lídrů svých týmů se spíše soustředí až na Tour. Najde se dokonce i několik týmů, které přiznaně nemají lídra pro GC jako BMC, Katusha Trek či Orica. Hlavními favority jsou Alberto Contador, Richie Porte, Rigoberto Urán, Fabio Aru, Domenico Pozzovivo a bylo by velké překvapení, pokud by někdo z nich na konci května nestál v Miláně v růžovém na nejvyšším stupni. Zejména se očekává souboj prvních dvou jmenovaných.

Zatímco Contador se pokouší o double Giro – Tour, což od Pantaniho nikdo nedokázal, a jeho sezóna doteď byla spíše přípravou na Giro s jediným vítězstvím, Porte zatím vyhrál vše co se dalo. Zda dokáže zajet skvěle i celé tři týdny je otázka, jeho nejlepším výsledkem v GT je pořád „jen“ spíše náhodné 7. místo z Gira 2010. On sám říká, že je připraven, je mu čerstvě 30, zhubnul 5 kilo, což se naštěstí pro něj neprojevilo na jeho skvělé časovce. Jeho tým se rovněž jeví jako skvěle sestavený.

Porte je ve velké formě (zdroj cyclingnews.com)

Contador mluví letos o možném konci kariéry a jeho motivace odejít na vrcholu jako největší cyklista posledních dvou dekád je obrovská. Vůči Portemu není jeho tým o nic slabší, navíc jeho taktická vyspělost a překvapivé útoky na jakémkoliv terénu mu v posledních letech pomáhaly i v momentech kdy nebyl tak dominantní jako dříve.

Contadorovo vítězství v r. 2011 bylo ukázkou absulutní dominance (zdroj twitter.com)

Urán byl v posledních dvou letech na Giru vždy druhý a ačkoliv se v horách trochu zhoršil, jeho časovka je nyní vynikající. Navíc je to velký bojovník. Fabio Aru bude hnán tifosi, pravděpodobně bude opět odvážně útočit a udělá závod zajímavým. Jeho přípravu narušil na Trentinu střevní virus, ale nemělo by se jednat o zásadní problém. Navíc nabitá Astana bude asi v horách velmi konkurovat Sky pokud přímo nebude dominantní. Maličký Pozzovivo bude chtít konečně na podium, v poslední době zlepšil hodně časovku.

Rigoberto Uran vloni okusil růžový dres (zdroj cyclingweekly.com)

Černí nebo síše šedí koně

Tzv. černých koňů není až tak mnoho. Jmen které mají zkušenosti s top 10 z GT zde není moc a pokud ano jsou už trochu vousaté. Dvojka z Garminu Rider Hesjedal a Tom Danielson má jednu z posledních šancí na velký výsledek, ale pravděpodobnější je že se spíše prosadí domácí Davide Formolo. V Movistaru mohou využít nepřítomnosti Valverdeho a Quintany Ion Izagirre a Beňat Intxsausti. Vycházející hvězda ruské cyklistiky Ilnur Zakarin jede spíše na zkušenou. Jurgen Van Den Broeck se bude snažit oživit svoji uvadající kariéru.

Další zápletky a zajímaví aktéři

Je fantastické, že Giro jedou tři naši. A budou určitě vidět. Leopold König a Roman Kreuziger budou posledními pomocníky svých lídrů v horách, snad i záložní lídři do GC, klidně mohou skončit oba v top 10, protože formu mají podle posledních výsledků dobrou. Petr Vakoč si místo na Giru vysloužil skvělými výkony po celé jaro a pravděpodobně ho velmi často uvidíme stahovat na čele pelotonu uprchlíky pro své sprintery nebo Urána.

Na Giru sice není tentokrát přítomný Team Colombia, ale kromě již zmiňovaného Urána se můžeme dočkat dalších zajímavých výkonů od jezdců z této jihoamerické země. Mladší bratři svých slavných sourozenců Dayer Quintana a Sebastian Henao budou chtít vystoupit z jejich stínu a urvat nějaký vavřín pro sebe. Jednodušší to bude mít Dayer, Sebastian zřejmě bude hodně pracovat pro svého lídra. Jhoan Chaves z Oricy může v horách také řádit. Jsem zvědav zda se Carlos Betancur dokáže vrátit do své formy z r. 2013 nebo bude pokračovat ve výkonech odvislých od jeho rozmařilého životního stylu. John Darwin Atapuma se soustavně zlepšuje a klidně může nakouknou do první desítky. Zvláště když v týmu BMC není nikdo na koho by musel jet, Carusovi moc nevěřím. A to zde ještě není Aredondo.

Malé italské tými Androni, Bardiani, Southeast a Nippo určitě budou dělat závod zajímavým. Damiano Cunego naznačil dobrou formu, otázka je jestli se nebude soustředit jen na etapová vítězství. Neustále útočící a zábavní budou určitě Stefano Pirazzi nebo Enrico Battaglin.

Naturalizovaný valach Adam Hansen jede už svou 11. GT v řadě, navíc ve vhodném úniku může klidně uspět i v etapě.

Nejlepší sprinteři sice Giro nejedou, ale i tak se bude v 6-7 etapách na co dívat. Minulé Giro hodně stoupl v ceně Michael Matthews, dokáže přejet i kopce a vyhrávat těžší sprinty. André Greipel už není to co býval, ale v této konkurenci uspět může. Po dlouhé době uvidíme jet GT Toma Boonena. Fabio Felline je překvapením jarní sezóny a těžší dojezdy mohou být jeho.Ve formě jsou Lobato a Viviani, i když ten nebude mít k dispozici žádné rozjížděče.

Takže nezbývá než popřát pěknou zábavu.